Hudební vystoupení ve věznici Bělušice

Hudební vystoupení ve věznici Bělušice
19. května

Dnes jsme zrealizovali nápad vystoupit ve věznici v Bělušicích. 

Hlavním cílem bylo nechat naší mládež procítit škálu emocí, soucítit s vězni a udělat si vlastní názor, sám za sebe, zda chci nebo nechci tak skončit a co pro to mohu udělat.

Za sebe si myslím, že toto bylo splněno nad míru očekávání, atmosféra mě i chlapce velmi hluboce zasáhla. Já byla nejvíc dojatá, když se k nám pánové sborově přidali se zpěvem, Hapi měl ,,na krajíčku,, a ani někteří muži, kteří si odpykávali trest nezůstali bez slz...

Obrovsky dojemné bylo také to, že nás moc chválili, když vystoupení skončilo, podávali nám jednotlivě ruku a popřáli nám, ať se nám daří a máme se dobře. Velice nám děkovali, myslím, že si toho opravdu vážili a tím nás nabili takovu zvláštní energií a všichni jsme se při návratu cítili povznešeně... jakoby s křídly...

Při příchodu jsme všichni museli projít bezpečnostním systémem, pro případ přinešení zakázaných předmětů ( zbraně, nože, mobilní telefony, USB, léky, drogy a podobně... Cestou do společenské místnosti jsme procházeli velký dvůr, kde jsme v jedné zasíťované části viděli hrát vězně fotbal, ve druhé byla posilovna.

Velmi děkujeme panu Michaelovi Martínkovi, že na náš napád přistoupil, vzal ho vážně a zařídil vše potřebné pro vystoupení. Další poděkování patří Petrovi Kalasovi, že nám odřídil cestu a pomohl s odnosem vybavení. Při odchodu nám Michael ukázal návštěvní místnost pro ,,hodné" a pro "neposlušné" vězně.  Rozdíl byl v tom, že pro tu druhou skupinu byla mezi návštěvou a vězněm mříž a plexisklo a na každé straně telefonek, skrze který si mohou pouze povídat určitou dobu. Toto místo bylo velmi důležité pro úsudek chlapců. Vlastně asi každé místo a každá situace tam měly svůj vliv a svoje role.

Ještě v autě se mě chlapci ptali, kdy můžeme zase jet do Bělušic, takže pokud bude Michael ochotný nás dále v tomto podporovat, rádi bychom na podzim vyjeli znova. Hapy říkal, že by tam nejradši hrál každý den, to bylo od něj takové bezprostřední. Pro mě to byla nejhezčí akce za celou dobu co jsem ve středisku. Opravdu moc děkuji všem, že jsem to směla prožít.

Pavlína Urbanová, vedoucí hudebny

 DSCN0700

 

AKCE VE STŘEDISKU V PROSETICÍCH

AKCE VE STŘEDISKU V PROSETICÍCH

AKCE VE STŘEDISKU V  TRNOVANECH

AKCE VE STŘEDISKU V  TRNOVANECH

1 2
Další